FC 57

57. Posvěcování jako úkol křesťanské rodiny má své prvotní kořeny ve křtu a svůj nejvyšší výraz v eucharistii, s kterou je křesťanské manželství hluboce spojeno. Druhý vatikánský sněm zdůrazňuje zvláštní vztah mezi eucharistií a manželstvím, když žádá: "Oddavky ať se zpravidla konají ve mši".144 Tento vztah se musí bezpodmínečně znovu objevit a prohloubit, mají-li se intenzívně pochopit a prožít milost a odpovědnost křesťanského manželství a křesťanské rodiny.

Eucharistie je vlastním pramenem křesťanského manželství. Vždyť eucharistická oběť zpřítomňuje Kristovu smlouvu lásky s církví, zpečetěnou jeho krví na kříži!145 V této oběti nové a věčné smlouvy nalézají křesťanští manželé zdroj, z kterého pramení jejich smlouva manželská, její vnitřní podoba a trvalá životnost. Jako zpřítomnění Kristovy oběti lásky k církvi je eucharistie zdrojem lásky. Tato láska, darovaná v eucharistii, je živou duší společenství a poslání křesťanské rodiny. Eucharistický chléb tvoří totiž z různých údů rodinného společenství jediné tělo, v kterém se viditelně zpřítomňuje univerzální jednota církve. Účast na "obětovaném" těle a na "prolité" krvi je nevyčerpatelným zdrojem misionářské a apoštolské činnosti křesťanské rodiny.