71. Zejména je však třeba přiznat zvláštní místo poslání křesťanských manželů a rodin na základě svátostných milostí, které k tomu přijali. Toto poslání musí být postavené do služby budování církve a Božího království na zemi. To se vyžaduje jako úkon ochotné poslušnosti ke Kristu Pánu. On totiž předává skrze sňatek, který byl u pokřtěných povýšen na svátost, křesťanským manželům zvláštní poslání k apoštolátu. Posílá je jako dělníky na svou vinici, zvláště do této oblasti rodinné pastorace.
Svou činnost rozvíjejí ve společenství a spolupráci s ostatními členy církve, kteří se také přičiňují o dobro rodin a dávají k dispozici své odborné znalosti a služby. Jejich apoštolát se uskutečňuje především ve vlastní rodině svědectvím života, který je po všech stránkách v souladu s Božím zákonem, a křesťanskou výchovou dětí, napomáháním, aby jejich víra dozrála, výchovou k čistotě, přípravou na život, bedlivou péčí, aby byly uchráněny od ideologických a mravních nebezpečí, jaká je často ohrožují, postupným a uvážlivým začleňováním do církevního a občanského společenství, pomocí a radou při volbě povolání, vzájemnou pomocí mezi členy rodiny ke společnému lidskému a křesťanskému růstu, a podobně. Apoštolské působení rodiny dále vyzařuje tělesnými a duchovními skutky blíženské lásky také na jiné rodiny, zejména na ty, které jsou nejvíce odkázány na pomoc a podporu, na chudé, nemocné, pokročilého věku, duševně a tělesně postižené, sirotky, vdovy, opuštěné manžele, neprovdané matky, a také na ty, na které v těžkých situacích doléhá pokušení k umělému potratu, a na další podobné případy.